Devět měsíců s blechou v baťohu
Nechápejte mě špatně, za 8 měsíců v Asii mě pokousala spousta různých parazitů. Odjížděla jsem s panickým strachem z komárů – jejich noční bzučení a rudé boláky, které zanechávali na mém těle, mě uváděly v šílenství. Teď už o nich ani nevím. Po tom, co se do mě několikrát pustily písečné mušky, co jsem se po jediné noci v KL probudila s cirka 50ti kousnutími od štěnice, co se po mě plazily pijavice, komáří bzučení nevnímám a jejich boláky mě nesvědí. Samozřejmě pořád je tu malárie a dengue, ale ani ty vás tolik neděsí, když zjistíte, že v tomto regionu je měl skoro každý a smrtelná statistika není zdaleka tak hrozivá jak v Evropě prezentují farmaceutické společnosti. Největší děs každého cestovatele je ale zmiňovaná blecha. Chytnete ji, ani nevíte jak, a nezbavíte se jí dalšího čtvrt roku. Jezdí s vámi jako nejvěrnější společník a vy se drbete a drbete. Zabít ji nejde, je příliš malá, rychlá, mrštná a vám nezbývá než doufat, že se vaší krve brzy nabaží.
Cestování v Asii dá zabrat i limitům „jak hluboko je člověk schopen klesnout“ a co je schopen snést. Standardem je zde mytí studenou vodou a turecký záchod. Všechno oblečení, povlečení, příbory i vy je stále zašmudlané, špinavé. Výjimkou ale nejsou ani situace, kdy se štěstím najedete jediný záchod v okolí a zjistíte, že i v ženské sekci je pouze neoddělené korýtko u zdi sloužící ke všem potřebám. To už ženu z Evropy zarazí. V Indii jsem jednou žádala „western bathroom“ a skutečně jsem ji dostala, jen jsem při jejím použití zjistila, že záchod nesplachuje, ze sprchy voda neteče a červený kohoutek u umyvadla je jen pro ozdobu. Jedna z kamarádek se rozčilovala, když jsme v hotelu v Malajsii dostaly umyvadlo bez odtoku, takže jste si zubní pastu mohli klidně plivat rovnou přes prázdný odtokový otvor na palce u nohou pod umyvadlem. Samotnou mě překvapuje, že mi všechno toto nejen nevadí, ale mám to čím dál tím raději. Je to totiž součást cestování jako baťůžkář a překonání několika překážek v podobě nepohodlí je vyváženo tunami zážitků a zkušeností.
Všechno tohle dokazuje, jak jsou věci relativní, jak se mění pohled i názory, a to zvlášť pokud se vydáte na dlouhou cestu a máte spoustu času přemýšlet. Asi nejnereálnější představou z těch, co jsem měla, když jsem odjížděla, bylo, že se tomu dá dát termín. Že můžete říct, že je to na rok, na 12 měsíců. Tak za prvé: svět se za rok objet nedá. Je mi líto těch, co se o to pokouší. Cestovatelé, které jsem poznala, to dávají za dva až tři roky. A za druhé, tento styl života je velice návykový a je otázka zda když začnete, můžete ještě vůbec někdy přestat. Každý den teplé sluníčko a orosený studený mangový džus v ruce, to mi prostě zní lépe než od rána do večera vysedávat v klimatizovaném openspacu, i pokud k tomu máte nějakou dobře znějící funkci na vizitce a večeře ve francouzské restauraci zdarma. Opálená, zářící kůže mi přijde lepší než luxusní make-up a cesta na motorce, kdy vám vítr rozfouká vlasy na všechny strany, zábavnější než jízda limuzínou.
Takže: s mými blogy se budete setkávat déle než jeden rok, jak jsem původně zamýšlela. Plán cesty kolem světa se nyní prodloužil na dva roky, s přibližným rozvrhem Asie do března 2012, 3 měsíce jižní Afrika, 6 měsíců jižní Amerika. Taky mi nezbývá než se začít ohlížet jak si při cestování přivydělat. Nějakou představu mám, zda se uskuteční, se dozví fanoušci na Facebooku velmi brzy. A kamarádi a rodina se mohou připravit, že je budu lákat, aby mě přijeli navštívit i příští rok. Jen vás musím varovat: vypadá to, že tu blechu vozím v baťohu, mě nekouše, ale má moc ráda všechny návštěvy. Je to ale malá daň za to, co můžete při cestování zažít. :-)
Novinky z mé cesty a fotky v přestihu najdete na FB:
http://www.facebook.com/home.php#!/pages/Z-Prahy-kolem-sveta-za-12-mesicu/203083496374699
Tohle je záchod? Vždyť je to menší než já a potápí se to!
Typická indonéská koupelna: nádrž se studenou vodou kterou se poléváte a podivný záchod
můj bordel v levném hotelovém pokoji
na letišti měli západní WC mísu...a popis jak ji použít, protože to tady nikdo neví
ne neobvyklý nocleh na špinavé zemi trajektu v Indonésii
nejlepší jídlo v Asii = street food! neutrácejte v restauracích!
Adriena Vyzulová
Průvodkyní po zemětřesení
Na každém zájezdu se stane jedna katastrofa. Alespoň podle mé soukromé statistiky. Někdo spadne z motorky, jiného pokouše opice, spolubydlící se pohádají na nože, v očích vylekaného turisty nepřekonatelná situace.
Adriena Vyzulová
V rytmu caipirinhi: Brazílie
Stojím na pahorku Corcovado, socha Ježíše Spasitele za zády, dech-beroucí vyhlídka na Rio přede mnou. Dnes je poslední den mé cesty kolem světa. Ten opravdový poslední den, zítra už jen nasednu do letadla a odletím do Frankfurtu. Dnes se ještě můžu dopoledne toulat deštným pralesem, pozorovat hopsající opice a žasnout nad krásnou polohou tohoto města, odpoledne se koupat v Atlantiku a večer popíjet na pláži caipirinhu. Tomu říkám poslední den cesty kolem světa. A že to byla jízda! Jen když si vezmu tyhle poslední tři týdny...
Adriena Vyzulová
Koka, koka a zase koka: Bolívie
Krajina pustá, s malými kopci kolem, ledový vítr, před námi obrovské, z části zamrzlé jezero. A my koukáme jak na tom jezeře bruslí plameňáci. Svými dlouhými nohami, které jsou zakončené malou ploutvičkou, se neobratně rozbíhají k letu na ledové ploše jezera. Vypadají u toho jako prvňáčci, když jsou do školy při urputných mrazech. Naprosto neskutečný obraz. A to za polední dny rozhodně není první. Cesta přes solnou poušť Salar Uyuni a dále do národního parku Eduardo Avaroa je plná výjevů jako vytržených z obrazů Salvadora Dalího a my s kamarádkou Míšou jedeme celé 3 dny našeho výletu se spadlou čelistí.
Adriena Vyzulová
Oslavy Inků: Peru
Moje slunce, můj otče! S velkou radostí Tě zdravíme, V objetí Tvého světla, Moje slunce, můj otče, Moje slunce, můj otče, Ty dáváš sílu celému světu, Dělíš se s námi o Tvé teplo, Moje slunce, můj otče!
Adriena Vyzulová
Milostná aféra s Ekvádorem
Málo které hlavní město dělá takovou reklamu celé své zemi, jako Quito Ekvádoru. Jeho koloniální ulice jsou jedny z nejkrásnějších v Jižní Americe a v jejích zlatem-vykládaných katedrálách si přijde na své nejeden milovník historické architektury. Quito ale je především živé město, díky svým obyvatelům přímo pulzující energií. Lidé vysedávají v kavárničkách a jídelničkách, odkud na vás doléhá vůně grilovaného masa a silné kávy. Ženy v tradiční sukni ke kolenům, vyšívané blůzce a s mysliveckým kloboukem s pavím perem na ulicích prodávají ovoce a zeleninu. Už dlouho jsem si tak neužila pobytu ve městě, jako tady. Krajina, ve které je Quito zasazeno také nemá v Jižní Americe srovnání. Ve výšce 2750mnm je obklopeno hned třemi zasněženými vrcholky nad 5000m. Lanovka vás vyveze do 4100m a celé město, stejně jako hřeben za ním máte jako na dlani: Cayambe (5790mnm), Antisama (5753mnm) a konečně dokonalý kužel kráteru Cotopaxi (5897mnm), který je nejvyšší aktivní sopkou na světě.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
Česko opět zažilo silnou polární záři, jak astronomové předpověděli
Kvůli mimořádně silné eruptivní aktivitě Slunce v posledních dnech je v Česku opět možné vidět...
V Petrohradě autobus s dvacítkou lidí divoce kličkoval a pak se zřítil do řeky
V centru Petrohradu v pátek přišlo o život nejméně sedm lidí, když z mostu do řeky Mojky spadl...
QR kód vedl k zubaři. Policie v první den MS řeší falešné lístky za 400 tisíc
S pátečním začátkem hokejového šampionátu přicházejí i první podvedení fanoušci, kteří si zakoupili...
Pivo za stovku a žádný kravský zvonec! Hokejové fanzóny před stadiony ožily
Fanzóny zaplnily stovky fanoušků oblečených do národních dresů, s pomalovanými tvářemi a...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1896x
http://blechavbatohu.cz/
a na FB:
http://www.facebook.com/pages/Kolem-sv%C4%9Bta-s-blechou-v-ba%C5%A5ohu/203083496374699