Devět měsíců s blechou v baťohu
Nechápejte mě špatně, za 8 měsíců v Asii mě pokousala spousta různých parazitů. Odjížděla jsem s panickým strachem z komárů – jejich noční bzučení a rudé boláky, které zanechávali na mém těle, mě uváděly v šílenství. Teď už o nich ani nevím. Po tom, co se do mě několikrát pustily písečné mušky, co jsem se po jediné noci v KL probudila s cirka 50ti kousnutími od štěnice, co se po mě plazily pijavice, komáří bzučení nevnímám a jejich boláky mě nesvědí. Samozřejmě pořád je tu malárie a dengue, ale ani ty vás tolik neděsí, když zjistíte, že v tomto regionu je měl skoro každý a smrtelná statistika není zdaleka tak hrozivá jak v Evropě prezentují farmaceutické společnosti. Největší děs každého cestovatele je ale zmiňovaná blecha. Chytnete ji, ani nevíte jak, a nezbavíte se jí dalšího čtvrt roku. Jezdí s vámi jako nejvěrnější společník a vy se drbete a drbete. Zabít ji nejde, je příliš malá, rychlá, mrštná a vám nezbývá než doufat, že se vaší krve brzy nabaží.
Cestování v Asii dá zabrat i limitům „jak hluboko je člověk schopen klesnout“ a co je schopen snést. Standardem je zde mytí studenou vodou a turecký záchod. Všechno oblečení, povlečení, příbory i vy je stále zašmudlané, špinavé. Výjimkou ale nejsou ani situace, kdy se štěstím najedete jediný záchod v okolí a zjistíte, že i v ženské sekci je pouze neoddělené korýtko u zdi sloužící ke všem potřebám. To už ženu z Evropy zarazí. V Indii jsem jednou žádala „western bathroom“ a skutečně jsem ji dostala, jen jsem při jejím použití zjistila, že záchod nesplachuje, ze sprchy voda neteče a červený kohoutek u umyvadla je jen pro ozdobu. Jedna z kamarádek se rozčilovala, když jsme v hotelu v Malajsii dostaly umyvadlo bez odtoku, takže jste si zubní pastu mohli klidně plivat rovnou přes prázdný odtokový otvor na palce u nohou pod umyvadlem. Samotnou mě překvapuje, že mi všechno toto nejen nevadí, ale mám to čím dál tím raději. Je to totiž součást cestování jako baťůžkář a překonání několika překážek v podobě nepohodlí je vyváženo tunami zážitků a zkušeností.
Všechno tohle dokazuje, jak jsou věci relativní, jak se mění pohled i názory, a to zvlášť pokud se vydáte na dlouhou cestu a máte spoustu času přemýšlet. Asi nejnereálnější představou z těch, co jsem měla, když jsem odjížděla, bylo, že se tomu dá dát termín. Že můžete říct, že je to na rok, na 12 měsíců. Tak za prvé: svět se za rok objet nedá. Je mi líto těch, co se o to pokouší. Cestovatelé, které jsem poznala, to dávají za dva až tři roky. A za druhé, tento styl života je velice návykový a je otázka zda když začnete, můžete ještě vůbec někdy přestat. Každý den teplé sluníčko a orosený studený mangový džus v ruce, to mi prostě zní lépe než od rána do večera vysedávat v klimatizovaném openspacu, i pokud k tomu máte nějakou dobře znějící funkci na vizitce a večeře ve francouzské restauraci zdarma. Opálená, zářící kůže mi přijde lepší než luxusní make-up a cesta na motorce, kdy vám vítr rozfouká vlasy na všechny strany, zábavnější než jízda limuzínou.
Takže: s mými blogy se budete setkávat déle než jeden rok, jak jsem původně zamýšlela. Plán cesty kolem světa se nyní prodloužil na dva roky, s přibližným rozvrhem Asie do března 2012, 3 měsíce jižní Afrika, 6 měsíců jižní Amerika. Taky mi nezbývá než se začít ohlížet jak si při cestování přivydělat. Nějakou představu mám, zda se uskuteční, se dozví fanoušci na Facebooku velmi brzy. A kamarádi a rodina se mohou připravit, že je budu lákat, aby mě přijeli navštívit i příští rok. Jen vás musím varovat: vypadá to, že tu blechu vozím v baťohu, mě nekouše, ale má moc ráda všechny návštěvy. Je to ale malá daň za to, co můžete při cestování zažít. :-)
Novinky z mé cesty a fotky v přestihu najdete na FB:
http://www.facebook.com/home.php#!/pages/Z-Prahy-kolem-sveta-za-12-mesicu/203083496374699
Tohle je záchod? Vždyť je to menší než já a potápí se to!
Typická indonéská koupelna: nádrž se studenou vodou kterou se poléváte a podivný záchod
můj bordel v levném hotelovém pokoji
na letišti měli západní WC mísu...a popis jak ji použít, protože to tady nikdo neví
ne neobvyklý nocleh na špinavé zemi trajektu v Indonésii
nejlepší jídlo v Asii = street food! neutrácejte v restauracích!
Adriena Vyzulová
Průvodkyní po zemětřesení
Na každém zájezdu se stane jedna katastrofa. Alespoň podle mé soukromé statistiky. Někdo spadne z motorky, jiného pokouše opice, spolubydlící se pohádají na nože, v očích vylekaného turisty nepřekonatelná situace.
Adriena Vyzulová
V rytmu caipirinhi: Brazílie
Stojím na pahorku Corcovado, socha Ježíše Spasitele za zády, dech-beroucí vyhlídka na Rio přede mnou. Dnes je poslední den mé cesty kolem světa. Ten opravdový poslední den, zítra už jen nasednu do letadla a odletím do Frankfurtu. Dnes se ještě můžu dopoledne toulat deštným pralesem, pozorovat hopsající opice a žasnout nad krásnou polohou tohoto města, odpoledne se koupat v Atlantiku a večer popíjet na pláži caipirinhu. Tomu říkám poslední den cesty kolem světa. A že to byla jízda! Jen když si vezmu tyhle poslední tři týdny...
Adriena Vyzulová
Koka, koka a zase koka: Bolívie
Krajina pustá, s malými kopci kolem, ledový vítr, před námi obrovské, z části zamrzlé jezero. A my koukáme jak na tom jezeře bruslí plameňáci. Svými dlouhými nohami, které jsou zakončené malou ploutvičkou, se neobratně rozbíhají k letu na ledové ploše jezera. Vypadají u toho jako prvňáčci, když jsou do školy při urputných mrazech. Naprosto neskutečný obraz. A to za polední dny rozhodně není první. Cesta přes solnou poušť Salar Uyuni a dále do národního parku Eduardo Avaroa je plná výjevů jako vytržených z obrazů Salvadora Dalího a my s kamarádkou Míšou jedeme celé 3 dny našeho výletu se spadlou čelistí.
Adriena Vyzulová
Oslavy Inků: Peru
Moje slunce, můj otče! S velkou radostí Tě zdravíme, V objetí Tvého světla, Moje slunce, můj otče, Moje slunce, můj otče, Ty dáváš sílu celému světu, Dělíš se s námi o Tvé teplo, Moje slunce, můj otče!
Adriena Vyzulová
Milostná aféra s Ekvádorem
Málo které hlavní město dělá takovou reklamu celé své zemi, jako Quito Ekvádoru. Jeho koloniální ulice jsou jedny z nejkrásnějších v Jižní Americe a v jejích zlatem-vykládaných katedrálách si přijde na své nejeden milovník historické architektury. Quito ale je především živé město, díky svým obyvatelům přímo pulzující energií. Lidé vysedávají v kavárničkách a jídelničkách, odkud na vás doléhá vůně grilovaného masa a silné kávy. Ženy v tradiční sukni ke kolenům, vyšívané blůzce a s mysliveckým kloboukem s pavím perem na ulicích prodávají ovoce a zeleninu. Už dlouho jsem si tak neužila pobytu ve městě, jako tady. Krajina, ve které je Quito zasazeno také nemá v Jižní Americe srovnání. Ve výšce 2750mnm je obklopeno hned třemi zasněženými vrcholky nad 5000m. Lanovka vás vyveze do 4100m a celé město, stejně jako hřeben za ním máte jako na dlani: Cayambe (5790mnm), Antisama (5753mnm) a konečně dokonalý kužel kráteru Cotopaxi (5897mnm), který je nejvyšší aktivní sopkou na světě.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1896x
http://blechavbatohu.cz/
a na FB:
http://www.facebook.com/pages/Kolem-sv%C4%9Bta-s-blechou-v-ba%C5%A5ohu/203083496374699