Světová metropole jógy: Rishikesh

Jedním z hlavních cílů mé návštěvy v Indii je vyzkoušet jógu v její domovské zemi a zjistit jak zapadá do hinduistické tradice. Jedu to zjistit do města, které se pasovalo na světovou metropoli jógy, Rishikeshe. Tradice jógy je v tomto městě na Ganze dlouhá, předávaná několika historickými ašramy,což věděli i Beatles, kteří  zde strávili několik měsíců v 70-tých letech.

Koukám si na kolena, usilovně roztahuju prsty na nohou i rukou, rovnám záda i nohy, soustředím se na dech udžáí a na stažení mulha bandhy. Zdravím slunce už asi po dvacáté a v dost rychlém tempu.  Jsem celá splavená potem a doufám, že 2mi hodinami propagovanými na letáčku se myslelo 90 minut, protože tohle 2 hodiny vydržet nejde. Jsem na první lekci ashtanga jógy v potemnělé hale indickém ašramu, vedené pravým indickým jogínem a už chápu, že české pojetí jógy jako relaxačního prostředku má daleko ke svým indickým kořenům.

Jóga je nedílnou součástí hinduistické kultury. Hinduizmus je sám o sobě velmi komplikovaným a variabilním systémem. Má bezpočet bohů a každý si může určit kterého bude uctívat a jakým způsobem. Co je pro všechny společné je víra v reinkarnaci (cyklus znovuzrození) a karmu (následek lidského chování, který ovlivňuje další znovuzrození). Cílem lidského života je usilovat o osvobození z cyklu znovuzrození. Toho se dá dosáhnout několika způsoby a je na každém, který si zvolí. Mezi těmi, kteří uctívají boha Šivu se rozšířil právě systém jógy, který ve svém důsledku vede k osvícení a vysvobození  od reinkarnace. K osvícení je ale dlouhá cesta, je to až 8., nevyšší level jogy, jemuž předchází dodržování etických zásad, cvičení ásán (to co je považováno za jógu na západě), kontrola dechu, koncentrace, meditace, dosažení nadvědomí. 

Naše lekce ashtanga jógy obsahuje počáteční koncentraci, zpívání manter (i ono známé „om“), pranayamu (dechová cvičení), sestavu asán (pozic) a závěrečnou relaxaci.  Jogímu je asi 35 let, jógu prý cvičí již 18 let a umí neuvěřitelné věci, které by většina Evropanů nesvedla bez zlomených kostí či páteře.  Klasické cvičení ásán – pozic je dost náročné jak co do provedení, tak co do dynamiky. Začínáme rozcvičkou, poté pozdravy slunci A i B, pozice ve stoje prokládané vinyásou, pozice v sedě a obrácené pozice. Všechny máme provádět tak, jak mají být, tzn. pokud mají být dlaně na zemi vedle chodidel, tak je tam prostě máme dát (v kontrastu s českým – nedosáhnete, nevadí), pozice lotosu má být pozice lotosu, ne turecký sed apod. Pokud někdo nad některou pozicí kroutí hlavou, jogi nakáže: „Try! If you try, one day you success. If you dont try, no success“ , což platí i obecně v životě. Sám zobecňuje: „if you success in yoga, you success in life“ – některé pozice vyžadují opravdu tvrdou disciplínu.  Co je pro mě zcela nové, jsou některá dechová cvičení, která jsou určená k povzbuzení toku prany – energie v těle. Náš jogí ovládá i taková, kdy břicho člověka vypadá jako andamanské moře s vlnou tsunami. K tomuto cvičení je prý nutné ovládat hladné svalstvo v břiše (to které dle západní anatomie ovládat vůlí nelze). Po několika prvních dnech mě bolí každý sval a kloub v těle. Ale již po týdnu všechny svaly povolují, tělo se stává flexibilní a cvičení si opravdu užívám.  Cílem ásán je připravit tělo na meditaci, kdy máte v jedné pozici (ideálně pozici lotosu) vydržet nehybně sedět několik hodin. Pro západního člověka je to opravdový oříšek.

Vedlejší ašram je zaměřen více na duchovní stránku jógu. Kromě hodin ásán nabízí satsang (rozpravou) s guru ašramu, malou slavnost Ganze, tichou meditaci a zpívání manter.  Guru je duchovní učitel, který má lidem sloužit při jejich cestě hledání boha. Při setkání s tím místním to na mě působí jako by i on požíval určité božské autority. Po denní rozpravě k němu lidé postupně přistupují,  klaní se mu k nohám a dávají dary. Tohle už není pro každého, pro mě tedy aspoň určitě ne.

Co si tedy „normální Evropan“ může z jógy odnést? Mě připadají celkem rozumné zásady, které  vznikly v polovině 20. století, když první guru navštívili Spojené státy a zděsili se nad duchovním stavem Američanů. Ti radí, aby si člověk našel čas na těchto 5 činností: relaxaci, cvičení ásán, dechová cvičení, meditaci a správnou stravu. Pokud se provádí několikrát týdně, měly by posílit imunitu, zbavit člověka stresu a zásadně zpomalit proces stárnutí. Zní to tak krásně a jednoduše.

Z praktických záležitostí:  V Rishikeshi máte možnost bydlet buď přímo v ašramu nebo v některém z hotelů a na hodiny jógy docházet. Můj původní plán byl strávit celé 2 týdny v jednom z historických ašramů, ale díky jejich opravdové strohosti  volíme nakonec pohodlnou variantu hotelu a docházení na hodiny. Přesvědčil nás především neuvěřitelný výhled z terasy hotelového pokoje na Gangu.  Mezi námi a řekou je jen strmý sráz, takže jediné, co je slyšet je zurčení vody a příležitostné vyvádění makaků, kteří nám po balkoně volně pobíhají. 

Kromě jógy si v Rishikeshi užíváme i jiné turistické atrakce. Byly jsme na půldenním výletě na raftech na Ganze s obtížností 3plus. Náš raft doplul bez potopení, ale z vedlejšího jsme lovily posádku ještě 200 metrů po otočce. Vydaly jsme se na denní trek do místních hor – průvodce nám dělal místní učitel, takže kromě kopců jsme poznaly i všechny žáky kolem a jejich rodiny. Také jsme se rozmazlovaly ayurvedickými masážemi, jejichž kvalita sahala od mazání olejem ve vymrzlém sklepě po božskou slast profesionálních hmatů.  Těsně před odjezdem jsme navštívily také vedlejší město Haridwar, které je jedním z hinduistických svatých měst a zúčastnily se autentické, neturistické slavnosti Ganze se zpíváním, ohni a květinovými obětinami.

V Rishikeshi jsme s kamarádkou Karin strávily dva týdny, které utekly neuvěřitelně rychle. Balím zakoupenou podložku a slibuji si, že budu dodržovat všech 5 zásad pro mládí a zdraví. Uvidíme, zda to dopadne jako s většinou dobře míněných předsevzetí, ale hodiny ashtanga jógy s naším jogínem byly rozhodně jednou z nejzajímavějších zkušeností, které jsem v Indii zažila.